Ne každý turista je turistou v pravém slova smyslu. NÄ›kdo se prostÄ› toulá jen tak. Je to spíše tulák, vandrák, který se potlouká radÄ›ji tam, kde není hlava na hlavÄ› a kde ví, že bude mít klid. Proto tento ÄlovÄ›k vybírá trasy v podstatÄ› namátkou. UrÄí si koneÄnou autobusu, zajede tam a pak už se dÄ›j vůle pánÄ›. Takový ÄlovÄ›k pak jde po stezkách, po lesích a horách a pokud si dopÅ™edu neurÄil cíl, je mu naprosto jedno, kde skonÄí. A pokud se mu tam líbí, tak se tam usadí. Tím nemyslím, že si tam postaví srub. ProstÄ› rozbalí celty a na nich vstÅ™ebává klid, ticho a nádheru kolem. Bohužel, moc takových míst už není. U nás vlastnÄ› už skoro žádná.

VÅ¡ude narazíte na odpadky, nebo známky lidské Äinnosti. Když jsem se kdysi toulal Pyrenejemi, jen tak od niÄeho nikam, tak tam odpadky nebyly. Ale je fakt, že jsem chodil skuteÄnÄ› tam, kam ÄlovÄ›k nepáchne, jak je rok dlouhý. Snad možná nÄ›kdo místní, ale jinak z klasických turistů sem nepÅ™ijde nikdo. Asi proto, že tu není nic tak lákavého, nebo proto, že sem nemohou vjet autem. Což je pro nÄ› hotová katastrofa a tÄ›m se oni vyhýbají. Pokud máte zájem, mohu vám doporuÄit jeden krásný výletík, který je naprosto bezpeÄný. A užijete si klidu a nádhery až až.  

Není to u nás, ale u Pyrenejí. Můžete zajet autobusem až do Salau po cestÄ› D3, ale já osobnÄ› doporuÄuji vystoupit už v Couflens u hÅ™bitůvku. Pěšky pak půjdete úzkou asfaltkou právÄ› až do Salau. Odsud pak stále po asfaltu, ale není tam provoz dojdete až k poslednímu parkoviÅ¡ti. Je to nádherná procházka tam i zpÄ›t. Jde se totiž údolím mezi skalami a je tu klid. VÄ›tÅ¡inou tu narazíte na místní sedláky, kteří si vás zvÄ›davÄ› prohlédnou a možná osloví. StaÄí jim vÅ¡ak říci „já Äechrépublik“ a už si vás nevÅ¡imnou. Tedy pokud neumíte francouzsky.  

A jeÅ¡tÄ› jeden tip, z parkoviÅ¡tÄ› můžete pokraÄovat k vodopádům, ale to už ne po asfaltu ale lesem.