Určitě už i vy víte, že si do letadla nesmíte vzít kdeco, co by mohlo být nějakým způsobem rizikové. Ví to i ti, kdo nikdy neletěli, protože se dá snadno domyslet, k čemu by mohlo podcenění bezpečnostních rizik vést. A kdo si to nedokáže domyslet, ten se o tom může názorně přesvědčit na příkladu nejedné letecké katastrofy, která se kdy ve světě stala. Kolikrát se něčemu podobnému dalo zabránit, ale něco se podcenilo, případně se ještě o určitém riziku nevědělo!
Laikovi tak může připadnout, že je dnes létání naprosto bezpečné, aspoň tedy v otázkách toho, v čem se bezpečnostní kontrolou pasažérům zabraňuje. Nicméně když se nad tím zamyslím, musím konstatovat, že tu bylo nejednou počínání v této oblasti přece jenom podivné. A nakonec naštěstí jenom úsměvné.
Ví se například, že do letadla nesmí ostré kovové předměty, a to ani ty úsměvně vypadající. Na některých letištích můžete třeba i v krabicích z plexiskla vidět, co vše tu kdy cestujícím zabavili, a někdy je to i docela poučné. A sám jsem tímto způsobem přišel kdysi v Německu o nůžtičky z manikúry, které sice prošly kontrolou v Praze, ale ve Frankfurtu už ne. Ovšem nakolik podobný předpis ovlivnil bezpečnost dopravy, o tom už jsem několikrát zapochyboval. Když mi totiž před lety po takové bezpečnostní kontrole naservírovali v letadle South African Airways jídlo s běžným kovovým příborem včetně nože, pomyslel jsem si, že to Afričani třeba neberou zase až tak vážně, jsa pro teroristy relativně nezajímavou zemí, ale když se to pak několikrát (včetně letošního léta) stalo i na mezikontinentálním letu Lufthansy…
Nebo ta výše zmíněná zapomenutá manikúra, z níž mi zabavili nůžtičky, ale už jim tam nevadil oficiálně zakázaný kovový pilníček na nehty, který mi ponechali…
Ale jak vidíte, jsem pořád tady. Takže jsem těmito nebezpečnými nástroji nic nespáchal. Stejně jako kovovým zvonečkem, suvenýrem z Jižní Afriky, o kterém v Německu dlouho uvažovali, zda mi ho nezabavit jako nebezpečný kovový předmět při přestupu do letadla do Prahy. Protože co kdyby tím letadlu odzvonilo?